Co se zdálo dobrou náhodou, mělo se proměnit v noční můru; nebylo by to ale Maroko, aby hlavní roli v tomhle hororu nehrálo slunce. To by ve dni, který popíšu, vysávalo život z každého, nejen ze světloplachého heliofobika (trpícího vampýrismem). pokračování »
Ráno opakovalo ráno předchozí – stejný čas vstávání (4:00), stejný plán pro začátek (vyrazit se Španěly), stejně rychlá hygiena a o něco klidnější snídaně v jídelně. Přece něco bylo jinak. pokračování »
Probudil jsem se v tábořišti (3207 m n. m.) a od cíle dnešního dne – nejvyššího vrcholu severní Afriky (4 167 m n. m.) – mě dělilo 960 metrů převýšení. pokračování »
Nour mi říkal, že je možný dostat se v jednom dni z Marakeše do Imlilu, vesničky v horách, kam ještě jezdí auta, pak dojít do stanoviště pod vrcholem, vrchol zdolat, vrátit se. Ale že je třeba vstát brzo. pokračování »
Sedmý den, v úterý, jsem se probudil i usnul zase v Marakeši; z „marakešských“ to byl den jeden z nejzajímavějších. pokračování »
Poslední 2 noci jsem spal na střeše a už u toho zůstanu. pokračování »
Druhý, třetí a čtvrtý den jsem strávil hlavně obcházením místních podivuhodností a památek. A sžíváním se s městem. pokračování »
Svět je malý. David Lodge tak nazval jednu ze svých bezva knih a každý z nás už tuhle mantru za život aspoň 10× vypustil k uším všehomíra. pokračování »
Prvně v životě jsem ochutnal pocit nejasného tušení, že dobalím a odjedu v pohodě, bez stresů. Začal jsem totiž balit 2 dny dopředu a přepisovaný to-do seznam věcí k zařízení se neustále ztenčoval. pokračování »
Milí drazí čtenáři, dvojjediný blog milamira.cz dovršil k dnešnímu dni jeden rok života. Po dlouhatánských porodních bolestech je to jistě důvod k radosti. pokračování »
A taky špatnou zprávu pro kašpárky: s malym velký divadlo nezahrajete. Určitě už vám to někdo zkusil namluvit. Patrně vaše manželky. Kecy. Proč asi chodí za takovejma, jako jsem já? pokračování »
Last summer me, Mila, and two other guys went to the Baltic states by a car. In Lithuania we met a friendly and like-minded guy, Evaldas Semiotas, who accepted our invitation to Ceske Budejovice this summer. That’s how this story begins… pokračování »