Hypoteticky: politologové v roli novinářů
Zkuste se zamyslet se mnou: co kdyby noviny psali politologové? Jak by to vypadalo?
Upozornění: příspěvek vznikl primárně pro blog studentů a vyučujících mezinárodních vztahů pří Fakultě sociálních studií (Politica Mundi); ano, ano, s Mílou vlastní blog dost zanedbáváme, chápejme to jako periodu.
Bez velkého vymýšlení mě napadá:
- noviny by stěží vycházely denně;
- více by se v nich uvažovalo, jak o dění u nás/ve světě uvažujeme;
- slovo objektivita by nadobro vymizelo z etických kodexů, v těch lepších by se alespoň mluvilo o nutnosti přiznat barvu (resp. vlastní hodnoty);
- místo redakčních zkratek by se používala celá jména i s tituly;
- mnohem více by se v textech objevovala magická (prokletá) slova „příčina“, „podmínka“, „důsledek“, „fenomén“, „problém“ a spousta podobných.
Za své nevydávám to možná nejzřejmější (naznačené v posledním bodě), totiž že namísto podrobných zpráv o konkrétních událostech by více prostoru dostaly rozbory historických, strukturálních, byrokratických a bůh-ví-jakých-ještě kontextů, hledání vysvětlení, nazírání z perspektivy… Takovou realitu alespoň naznačuje esej The Only Politics Article You'll Ever Have To Read, která zmíněnou otázku vynesla na hladinu blogosféry. Klade si ji původně Columbia Journalism Review, také The Atlantic Wire, krátký komentář přihodili třeba Stephen Walt nebo Daniel Drezner na Foreign Policy, otázku si nakonec přisvojili i sociologové.
Komentáře