Míla & Míra (milamira.cz) - dvojjediný blog

Pár poznatků k ruské invazi do Gruzie.

Další řádky nepředstavují klasický blogový příspěvek. Vyvěšuju sem totiž souhrn několika názorů, které padly v debatě na toto téma na mé alma mater, Fakultě sociálních studií MU. Jedná se o debaty s účastí fundovanějších hostů, a jelikož debaty spolupořádám (jako člen Studentské sekce Mezinárodního politologického ústavu), tu „gruzínskou“ jsem moderoval, připravil informační zdroje a nakonec sepsal tento souhrn, dovoluju si ho sem vyvěsit s vírou, že některým čtenářům našeho blogu přijdou tyto kusé poznatky vhod.

Několik názorů z debaty o rusko-gruzínském konfliktu

Jako hosté, kteří mají do diskusí tohoto formátu přinést fundovanější vhled, vystoupili Mgr. Tomáš Šmíd, Ph.D. z katedry politologie FSS MU a Mgr. Vakhtang Darchiashvili, doktorand katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty MU.

Vakhtang Darchiashvili předestřel mezinárodněprávní rozbor situace. Ten přinesl tyto závěry:

• z pohledu mezinárodního práva se jedná jednoznačně o agresi, ochrana vlastních občanů na území jiného státu (ruské vysvětlení útoku) není z pohledu mezinárodního práva možná
• k situaci v Abcházii: naplnění práva na sebeurčení má několik kroků, ale nikdy neznamená právo na secesi

S názorem, že Rusko je agresor, souhlasil i Tomáš Šmíd. Gruzie sice první použila ozbrojené prostředky, tomu však předcházela dlouhodobě řada „provokačních“ incidentů. Co se týče otázky Kosova jako precedensu, Mgr. Šmíd upozornil, že mezinárodní právo nezná slovo precedens. Kosovo však je precedens politický. Ruskové dopředu tvrdili, že se podle něj zachovají, a zděšení západních představitelů ze srpnového útoku tak bylo pokrytecké.

Tomáš Šmíd identifikoval 2 hlavní příčiny konfliktu:

• Ruský zájem o Kavkaz (příčina pragmatická): Kavkaz je historicky významné území (obchodní křižovatka), dnes především díky ropným cestám. Gruzií protéká ropa z ázerbájdžánských ropných polí (Baku-Tbilisi-Ceyhan), jedná se o jediný ropovod z Kaspického regionu, jenž není pod kontrolou Ruska, a země, kterými protéká, jsou orientovány spíše prozápadně. Rusko chce nestabilní Gruzii, aby mohlo zpochybňovat bezpečnou existenci ropovodu.
• Problém prestiže (příčina emocionální): Rusko – z vojenského, a možná i ekonomického pohledu stále globální velmoc – nebylo vyslyšeno při jednání o Kosovu.

Mgr. Šmíd upozornil, že není v ruském zájmu „zamrzlé“ konflikty vyřešit. Dále oba hosté v diskusi s publikem rozebírali problém Gruzie, Ruska a NATO. Právě blížící se prosincový summit NATO a možnost, že Gruzie dostane příležitost nastoupit tzv. „membership action plan“, patrně přispěly k rozhodné reakci Ruska. Navíc v zimě se v oblasti konvečními silami bojuje jen těžko kvůli vysokým horám. Co lze očekávat od summitu po srpnových událostech lze těžko odhadnout. Německo a Francie již dříve vyjádřily výhrady ke Gruzii v NATO za tohoto stavu (kvůli nestabilní situaci v autonomních republikách, resp. kvůli postoji Ruska).

Vakhtang Darchiashvili vyjádřil názor, že NATO nejspíše nebude chtít podstoupit riziko být součástí kavkazské nebo i širší války. Upozornil však, že membership action plan je sice poslední krok ke vstupu, ale není to členství, nezavazuje členské státy článkem č. 5. Rozebírala se i otázka hypotetického konfliktu Rusko vs. Gruzie už jako členský stát NATO. V publiku padl názor, že NATO by se do války s Ruskem kvůli Gruzii (přestože by byla členský stát!) nezapojilo. To by konsekventně znehodnotilo sílu a pozici NATO jako garanta bezpečnosti. Další názor z publika tento náhled převrátil: trouflo by si Rusko napadnout Gruzii jako stát NATO?

V diskusi se částečně dostalo prostoru i otázce úlohy EU v konfliktu. Vakhtang Darchiashvili zdůraznil, že bude velkým úkolem pro českou diplomacii vypořádat se v rámci předsednictví EU s rusko-gruzínským konfliktem. Zároveň zhodnotil současný stav tak, že EU je v diplomatické defenzívě, nikoli ofenzívě.

Doporučené zdroje k tématu:

1. základní informace

Asociace pro mezinárodní otázky: POLICY PAPER – Ruská válka v Gruzii: Jak dál?

INTERNATIONAL RELATIONS AND SECURITY NETWORK: Georgia-Russia conflict (dobrý „rychlý“ souhrn)

2. další zdroje

BBC News Special Report: Georgia-Russia Conflict (dobré pro přehledné získání hlubších souvislostí; stránky Q&A: Conflict in Georgia, Ossetian crisis: Who started it?, Key statements a sekce ANALYSIS);

Economist.com: The Caucasus – After the war (analýza situace v širšim kontextu regionu a jeho významu pro vztahy Rusko-Západ)

Center for Security Studies: Russia and the Conflict in Georgia (další souvislosti, obsahuje i pár výzkumů ruského veřejného mínění)

3. třešnička

MEMRI: Arab Cartoons on Russia-Georgia Conflict and on Russia-U.S. Relations