300 statečných
Na film 300 jsem šel, aniž bych dopředu o filmu věděl cokoli více, než že je filmovým přepisem komiksového spodobnění bitvy u Thermopyl a že autorem komiksu je Frank Miller. To mi stačilo. Sin City, filmová verze jiného komiksu téhož autora, totiž patří mezi moje nejoblíbenější filmy. A zklamán jsem z kina neodcházel.
300 je film velmi vizuálně zajímavý; nerealistické prvky jsou v záběrech zdařile vykresleny a film pracuje výborně s barvou, jednotlivé scény jsou vyvedeny v uceleném tónu, odrážejícím atmosféru situace. Tento tón bývá převážně udáván „klidnými“ barvami, které pak nechávají prostor pro hodně expresivní dekorace (jimž dominuje spodobnění perského krále). I díky tomuto barevnému provedení jsou – díky svému červenému rouchu – v centru naší pozornosti Sparťané.
Snad jako by divák měl být opakovaně upozorněn, o čem film 300 je. Je o Sparťanech. Je o jednom hrdinském činu, na který pamatujeme ještě po 2500 letech. Osobně mám vášeň pro hrdinské příběhy, nemístný patos je však může snadno znehodnotit. Brzdí-li např. Tolkien tento patos tragickým osudem, do něhož oblékl většinu svých vybájených hrdinů a vůbec celou Středozem, může se film 300 opřít o fakt, že vypráví skutečný příběh.
Ještě jedna okolnost filmu nahrává: je přepracováním komiksové verze příběhu a na první pohled je zřejmé, že se tohoto odkazu nezříká. Akceptujeme-li pravidla tohoto žánru, v němž často narazíme na věci udělané „na efekt“, těžko nám brutální (vlastně naturalistické) bojové scény přijdou směšné. Naopak z mého pohledu měly spád a bavily mě víc než dost na to, abych neměl tendenci koukat v kině na hodinky.
Leonidas I. ve chvíli, kdy zjistil, že je zrazen, zůstal se svými 300 Sparťany (a také, dlužno dodat, 700 Thespijskými, kteří odmítli odejít), bránil se tváří v tvář perské přesile a přijal jistou smrt. Budete-li mít toto na paměti a vezmete v potaz, že sledujete komiks na plátně, třeba vás také při sborovém výkřiku „This is Sparta!“ zamrazí.
Související články:
300 zbytečných (Míla)
Komentáře