Jsem otřesen. Kam tenhle stát spěje?
Udělalo se mi nevolno, když jsem v sobotu poprvé spatřil průběžné výsledky voleb. A doteď mne ten pocit neopustil. Tohle nikdo nečekal, zaznělo mnohokrát. Já tedy vůbec ne. Poněkud jsem ztratil víru ve své spoluobčany – ukázalo se definitivně, že Češi jsou národ nepoučitelných levičáků a nejpozději za dva roky dostanou jen takovou vládu, jakou si zaslouží.
Paroubek je na koni. Aby ne, ani v jednom kraji nemají ostatní strany takovou sílu, aby přehlasovaly blok KSČSSD. Spolupráce dvou stran, jejichž programy jsou založeny na závisti a parazitismu, se přitom přímo nabízí. A může začít postupná legitimizace gerontského spolku, který až do Paroubka stál na okraji slušné společnosti dokonce i v politice. Hleďte, jak to komunistům dobře jde na krajské úrovni, opravdu to nejsou žádní bubáci, tak proč by nemohli zasednout i ve vládě? Začne příští vláda vyjednávat o ruském radaru?
Paroubek ale chytře tlačí i na krajskou spolupráci s KDU-ČSL: může to přispět k rozkladu současné vládní koalice a po příštích parlamentních volbách se mohou lidovci hodit jako partner nebo přinejmenším jako užiteční idioti pro povolební čachry.
Každopádně drtivé vítězství ČSSD ukázalo, že příští vládu budou sestavovat sociální demokraté. Češi se totiž po necelých dvou letech umírněných reforem poplašili a houfně se ženou zpět do socialistické náruče.
Národ levičáků
Bohužel stále ještě velká část lidí věří tomu, že je něco zadarmo a touto vírou nahrazují zdravý rozum. Jsou přesvědčeni, že by se stát měl raději starat pokud možno o všechno, než aby se museli starat oni. Jsou jim bližší jistoty než prosperita (protože ta se s jistotami vylučuje, poněvadž ji dusí). Mají radši zaprděné pohodlíčko než čerstvý vzduch volnosti. Radši nic neměnit, nějak bylo, nějak bude.
Je to smutné, ale je to tak. Skutečně pravicové ideály vyznává v Česku sotva třetina lidí. Většina dlouhodobě dává přednost bolševikům a straně, jejíž členstvo bývalí bolševici tvoří ze tří čtvrtin. Když se k nim připojí pošuci, kteří mají potřebu zachraňovat celý svět, a nevyhranění lidovci, pak věru – to nejsou dobré vyhlídky pro svobodomyslné lidi v této zemi.
Aby aspoň části vyznavačů jistot došlo, že udržovací a nic neřešící socialistické vlády jsou k ničemu, evidentně potřebujeme mít ČSSD u moci více jak osm let. Neskutečně mě to sere, ale na druhou stranu se škodolibě těším, jak budou za dvacet třicet let plakat titíž lidé, co dneska chtějí ušetřit třicet korun u doktora, nad níží svých státních důchodů. Jejich víra ve všemocný stát se jim vymstí.
Paradoxní na této situaci je, že socialistické a komunistické strany, které se v 19. a 20. století označovaly za pokrokové, jsou dnes děsivě zpátečnické. Vedou zákopovou válku za uchování přebujelého a neudržitelného sociálního státu. Dokáží jen napadat jakoukoli snahu o změnu, s vlastními řešeními nepřicházejí, budou rušit – ale neřešit. Po nich potopa, důležitá je jen současná žranice (na tom se shodují se svými voliči).
Jedinou „nezpátečnickou“ činnost, kterou vyvíjejí, jsou regulace a posilování role státu, díky němuž mohou přerozdělováním uplácet své voliče. Programem ČSSD je od nástupu Jiřího Paroubka jen zvolení Jiřího Paroubka. A lidem to evidentně nevadí. Dobře jim tak.
Bohužel – do těch sraček, co nás čekají, stáhnou rudí a oranžoví vohnouti i nás.
Chyby ODS
Všichni komentátoři jako generálové po bitvě analyzují modrou kampaň a její chyby. Příčiny neúspěchu ODS však podle mne vězí mnohem hlouběji v minulosti. Tyto volby mne utvrdily v přesvědčení, jež chovám od roku 2006 – parlamentní volby s patovým výsledkem se tehdy měly opakovat. Premiér Topolánek a jeho vládní kolegové nyní sklízejí plody své tehdejší nedočkavosti po ministerských křeslech.
Kdyby počkali a riskli ještě jedny volby, mohli vyhrát přesvědčivěji. O tom jsem přesvědčen – po Paroubkových povolebních extempore a patovém výsledku by se mobilizovali zbylí pravicoví i nerozhodnutí voliči, kterým pat ukázal, že jestli chtějí změnu a ne Paroubka, tak ho musí porazit. (V nejhorším případě by Paroubek dostal vládní příležitost ještě více se znemožnit a nabudil by lid k ještě větší potřebě změny.)
Vláda by se nemusela zašpinit přeběhlíky, kterým podezření z korupce nikdo neodpáře, a především by mohla své užitečné a potřebné reformy prosazovat efektivněji a razantněji. Lidé by viděli skutečné výsledky. Takhle se volební boj smrsknul na téma směšného třicetikorunového poplatku, na který každý má, jen se kolem něj moc hysterčí.
Jižní Čechy a úžasné Budějovice
Co se týče výsledků jihočeských voleb, ukázal jsem se být prachšpatným prorokem. ODS 23? Kdepak 19. ČSSD 13? Kdepak – 22! Komunisté 10? Ano, jediná trefa – 10. Lidovci 5? Skoro: 4. Zelení 4? Kdepak, lautr nic.
Jediné co mne utěšuje, že v Jihočeském kraji nebyl rozdíl mezi socany a modrými ptáky tak velký jako jinde, pouhá čtyři procenta. ODS však ztratila celých osm mandátů – určitá ztráta se ale dala čekat, ale tato byla větší než můj optimismus. A trojnásobný nárůst oranžových křesel (ze 7 na 22), to je opravdu šok. To nečekali ani socani. Komunisté a lidovci zůstali na svém a neprosazení se zelených mě nepřekvapuje, jejich zvolení jsem tipoval na hraně 5% s tím, že se možná do zastupitelstva nedostanou. Nedostali, žádná škoda.
Na závěr nemohu zmínit věc, která jediná mne na těchto volbách utěšuje a přímo naplňuje hrdostí: České Budějovice jsou jediným krajským městem a vůbec jedním z několika málo měst a městeček v celé republice, kde ODS dostala více hlasů než ČSSD! Modrý bod na oranžové mapě. Mnoho to vzhledem k celkovým výsledkům neznamená. Ale přesto – díky, Budějčáci! Aspoň my jsme si zachovali tvář a zdravý rozum.
PS (29.10.): Doporučuji komentář Jana Jandourka z MF DNES, který se též zaobírá beznadějně tupým voličem.
22. 10. 2008 v 0.46
Sypu si popel na hlavu, ano opravdu nejsem mimo. Pozde bycha honiti. Měl jsem jít volit. K…va. V úvodu řečeno vše. Prostě jsem u voleb nebyl, dal jsem přednost pobytu v přírodě. A když jsem se vracel z Jeseníků v sobotu odpoledne a konečně naladil rádio, myslel jsem, že jde o humoristicko-recesistický pořad na Čro 1. ČSSD to udělala chytře, vsadila na lidskou blbost, která, jak praví klasik, je věčná. Prostě smíchala jabka a hrušky (volby v krajích s poplatky u doktorů) a voliči po..r se. To se taky stalo - neskutečný oranžový průjem, který tu bude smrdět 2 roky. Upřímně doufám, že jen 2 a pak bude spláchnut do propadliště dějin. Do pr…le lidi to Vám fakt j..e???
22. 10. 2008 v 18.56
Děsivý je hlavně to, že takhle země potřebuje pořádný reformy jako sůl a lidi nenechaji projít ani ty polovičatý a nedotažený, nic moc neřešící (= mírný).
Děj se vůle blbečenstva!
23. 10. 2008 v 0.00
Možná právě proto, že jsou ty reformy polovičatý, nedotažený, nevysvětlený a že ODS se moc často jako opravdu pravicová strana nechová? ;)
Jinak já vím, že máš fóbii z komunistů ve vládě, ale osobně moc nevěřím tomu, že je tam ČSSD za dva roky vezme. Navíc stále tu je příklad Slovenska - populista Fico proti Dzurindovým reformám brojil před volbami snad ještě silněji a nakonec většinu z nich ponechal ;)
23. 10. 2008 v 0.04
Dovolím si přidat odkaz, který docela dost vysvětluje, alespoň mě se zdá dobrý: http://extra.cz/blog/2008/10/jedna-facka-nebude-stait.html
24. 10. 2008 v 10.45
Po přečtení všeho zde budu bohužel jen v rychlosti reagovat spíš útržkovitě, ale snad bude zřejmé, co mám na mysli:
Milane (neber to nijak negativně nebo osobně :), když jsem uviděl, že po volbách přibyl na tvém kontě nový článek, bylo mi jasné, co napíšeš a myslím, že bych jej mohl za tebe předem skvěle imitovat … ačkoliv s ním příliš nesouhlasím.
Pepo, omlouvej se sobě, nikoliv nám.
Honzo, mockrát díky za (zde) ojedinělý přístup, který se nesnaží brát věci fatalisticky.
Volil jsem ODS, protože jsem pravicový volič a jejich práce na státní i regionální úrovni (u nás) mi přijde smysluplná. Osobně snad ani neznám nikoho, kdo by volil levici. Přesto nejsem z výsledku voleb zděšen - na počátku jsem byl lehce zaskočen a pak jsem si šel dojíst večeři.
Po zjištění dalších informací a diskuzích s pár lidmi “kteří se vyznají” jsem přesvědčen, že regionální změna vládnoucí party má kromě negativ i svá pozitiva, která rozhodně nejsou bezvýznamná.
Když zapomeneme na procenta: Komunisté opět oslabili! (v krajích již potřetí za sebou) ODS dostala stejný počet hlasů jako v roce 2000.
Je mi líto malých stran jakoby mimochodem zašlapaných při konkurenčním boji dvou macků.
Odmítám opovrhování politickou konkurencí natož jejich voliči - zavání to pohrdáním demokracií. Pokud nesneseme lidi, se kterými žijeme v jednom státu, bude třeba se asi odstěhovat - kdekoliv to ale bude stejné. A nebo vzít svou výplatu a volný čas a jít přesvědčovat ty lidi o tom, že poplatky mají smysl.
24. 10. 2008 v 10.57
To Kuba: ano přesně jak píšeš - vnitřně jsem si to vyhodnotil, nicméně moje potřeba veřejného sdílení omluvy byla silná :-)
24. 10. 2008 v 14.00
Jo ještě jedna zábavná poznámka k tématu: naše firemní angličtinářka argumentovala svou neúčast ve volbách nutností dojet s hlasem 300km do svého rodiště - zeptal jsem se jí, zda raději cestuje vlakem, nebo pozoruje v televizi samolibě spokojeného Paroubka a Ratha… argumentace skončila :)
25. 10. 2008 v 15.20
Jenom podotknu: Nejchudší je ta myš, která nemá dvě díry
Český člověk je velký blbec živený závistí a manipulací.
25. 10. 2008 v 19.52
Já jsem a vždycky jsem byl volič ODS, i když i touto stranou hýbou skandály a její politici jsou úplatní a nedokonalí, tak jako všichni. Ovšem ODS není na rozdíl od ČSSD propojena s podivnými lidmi s nečistou minulostí. Kolem Paroubka se motá hodně zvláštních lidí, které on sám považuje za své přátele (zve je na křty své knihy, jezdí s nimi tajně na dovolenou, apod.). Navíc socani vždycky lidem naslibují hory doly, a pak naší zemi ještě více zadluží, protože na jejich sliby nejsou peníze. Problém ODS je podle mě v tom, že Mirek Topolánek není dobrým vůdcem. Je příliš arogantní a nedokáže lidem pořádně vysvětlit smysl reforem. Proto lidé chtějí změnu - Paroubka. Doufám, že se ODS probere a za dva roky ve volbách vyhraje.
28. 10. 2008 v 12.05
Myslím naopak, že je Topolánek výborný. V posledních pár měsících až roce si mě hodně získal.
Minimálně z něj tak nečiší touha po moci, jeho řeči dávají smysl, zpravidla se vyhýbá demagogii, nemám pocit že by říkal nepravdy, ne-úplně-pravdy, či pouze přijatelné zlomky nepříjemných pravd. Opaky tohoto (mimo jiné) staví pány Paroubka, Ratha a spol za nepřekonatelnou bariéru. Bohužel už i pana Béma, kterého si pražská banda ODSSD změnila k obrazu svému.
Osobnostní problémy typu fakáčů, rozvodů a podobně dávám stranou - floutci a burani jsou to asi všichni stejní :))
29. 10. 2008 v 18.34
Topolánek je hrubián, což je škoda, protože jinak by mu bylo máloco vytknout. A být dobrým vůdcem, když máte za partnery zelený pytel blech, černoprdelnické oportunisty, ve sněmovně pat a jako soupeře hulvátské trio Paroubek-Rath-Hašek, je opravdu těžké. Na to, jak mizerně rozdané má karty, si vede celkem dobře. A tam, kde větší manévrovací prostor a může rozhodovat sám za sebe, dělá dobře (medaile Mašínům, jasná prozápadní orientace).
Vysvětlit reformy lidem, kteří se můžou posrat z toho, že by měli platit 30 Kč u doktora, ale denně vyhulí krabku startek a vyžerou pět piv, prostě nejde.
Za Topolánkovu hlavní chybu považuji vztah s Tlustým. Jestli v roce 2006 bylo opravdu nutné dát ministerstvo financí lidovcům a Tlustého odvolat, tak to měl řešit jinak. Měl s ním sednout a natvrdo: “Vlasto, jinak to nejde, tak co místo toho chceš? Šéfovat ŘSD? ČEZu? ČSA?” (Ano, pěkné to není, ale takhle to prostě funguje.) Tvůrce finanční části programu ODS měl premiér prostě nějak uspokojit a ne zadupat do země jako řadového poslance, čekajícího na příležitost, kdy se bude moci pomstít…
29. 10. 2008 v 18.46
Mílo, jen dvě poznámky:
1. Haška bych rozhodně neřadil na úroveň Paroubka a Ratha. K jejich urážkám se, pokud vím, nikdy nesnížil. Samozřejmě, že kritizuje vládu, to je funkce opozice, ale z vyšších představitelů ČSSD působí nejrozumněji a je to právě on, který se v některých názorech se svým vedením rozchází.
2. Přesně tento přístup, který ukazuješ ve svém druhém tučném odstavci, stojí Topolánka a lidi kolem něj ty cenné body. Ono to jde. Těžce, ale jde. Ale ne s touhle arogancí. Měli by si uvědomit, že právě ti lidi je volí, ať už si o nich myslí, co chtějí, měli by se snažit jim to znovu a znovu jednoduše vysvětlovat.