Míla & Míra (milamira.cz) - dvojjediný blog

Přestože je to „jen“ animovaný film, čili rodinná komedie, tak dobré souboje jako v Kung Fu Pandě jen tak neuvidíte.

Příběh Kung Fu Pandy je jednoduchý a přímočarý, takových tu byla už spousta. Nemotorný a obtloustlý paňďák Po, uvázaný v otcově polévkové a nudlové restauraci, obdivuje Pět postrachů (Furious Five), slavné bojovníky z kláštera nad městem a sní o tom, že se také stane obávaným bojovníkem. Když z vězení uprchne obávaný Tai Lung, je Po souhrou náhod starým mistrem Ugvejem prohlášen za legendárního Dračího bojovníka, který jediný může zlosyna zastavit. Což špatně nese slavná pětice i jejich učitel Sifu, který vychoval a vyučil i Tai Lunga, než se ten obrátil ke zlu.

Panďák Po samozřejmě přes počáteční obtíže a nedůvěru okolí v sobě odhalí talent pro kung fu, získá si důvěru mistra Sifu a když je mu dovoleno nahlédnout do Dračího svitku (o který usiluje i Tai Lung), nalezne sám sebe. Největší síla se přece ukrývá ve vlastním nitru (což mu samozřejmě, protože rodina je důležitá, pomůže odhalit i otec, jinak nadšený polévkář a nudlař, který rozhodně nesdílí Poovo nadšení pro kung fu). A samozřejmě porazí Tai Lunga, protože na rozdíl od něj má v duši pokoru.

Prostinký a neoriginální příběh však neznamená špatný scénář – ten je kvalitní. Film spěje kupředu bez výraznějších záseků, prodlev či naopak skoků, kterého by ho znepřehledňovaly. Jedinou výtku ke scénáři bych ale měl – film mohl trochu rozvinout postavy Furious Five. Jejich rozličný zvířecí původ (tygřice, opičák, jeřáb, zmije a kudlanka) se přímo nabízí k nějakému výraznějšímu vykreslení charakteru. Bohužel jsou tito bojovníci víceméně kulisou filmu.

Kung Fu Panda překypuje humorem, který je ale z větší části (s ohledem na dětskou část publika) tvořen prvoplánovými gagy (někdo legračně upadne, divně se zatváří apod.), což zrovna já moc neocením, takže jsem se moc nesmál. (V Úžasňákových naopak u takových gagů ano, ale proto, že byly vyšperkované, originální – třeba rozplácnuté mušky na obličeji bleskurychle běžícího „superkluka“).

Pak je tu ale ještě druhá vrstva filmu…. Ani ne tak humoru, ale takového zvláštního kouzla, jemných narážek. Už třeba jen mistr Sifu – opovrhuje tlustým panďákem, přitom sám je … Nebo vážné-nevážné zpomalené záběry. „Co uděláš, zasedneš mě?“ – načež v souboji následuje dramaticky zpomalený záběr obřího pandího pozadí, jak zmačkává Tai Lungův obličej. Kromě těchto humorných jsou však ve filmu i skutečně mistrovské zpomalené detaily, za které by se nemusel stydět žádný opravdový kung fu film. Tomu se ostatně Kung Fu Panda, navzdory tomu, že jde o animák, nebezpečně blíží.

Ano, choreografie soubojů je tak vymakaná, že by to mohl být plnokrevný akční film. Pokud si nepotrpíte na animované rodinné komedie, ale necháváte se rádi unášet nápaditou choreografií hongkongské produkce (v tomto ohledu mám rád starší filmy Jackieho Chana), Kung Fu Panda pro vás bude pravou volbou.

Závěrečný verdikt: Je to velmi dobrý film, stojí za to ho vidět (v kině!), litovat rozhodně nebudete. Zpracování je naprosto skvělé, ale i u animáků je důležitý příběh. A ten například Úžasňákovi nebo Hledá se Nemo mají lepší.