Míla & Míra (milamira.cz) - dvojjediný blog

Už dlouho jsem v kině nekoukal na hodinky, kdy už to skončí a budu moci jít domů. Teď se mi to přihodilo u filmu 300 (u nás uváděného s polopatickým dodatkem Bitva u Thermopyl). Neměl jsem velká filmová očekávání, koneckonců nemělo jít o čistokrevný film, ale o komiks převedený na filmové plátno. Ale i tak jsem byl zklamán.

Mám poměrně široký vkus. Spokojenost s jakýmkoliv filmem ovšem podmiňuji jediným – nesmí mě znudit. 300 mě v tomto ohledu zklamalo. Ano, čekal jsem silně stylizované a přepjaté scény. Ale nikoli, že u nich budu usínat nebo se smát.

Protože všechna ta exaltovanost, exploze krve a hrdinské umírání jsou opravdu místy směšné a většinou nudí. Přitom bojové scény mohou být dlouhé a přitom nenudit – viz Statečné srdce, Gladiátor, podobně přestylizovaný čínský Hrdina nebo jinak špatný Patriot.

Ještě horší je to ve chvílích, kdy se nebojuje. Loučení s manželkou, proradní kněží a politici, kteří správným rázným chlapům brání konat jejich povinnost, zpomaleně umírající synové, zpupní poslové a muži nejistí tváří tvář ve chvílích nebezpečí (spartští spojenci z Arkádie) – to vše už jste viděli mnohokrát a v hodně filmech. Jenže lépe natočené.

Navíc z některých „starověkých“ dialogů by člověk padl. Například proradný politik Theron versus Leónidova věrná žena Gorgo. „Leónidas je idealista. Já jsem realista.“ „Ne, ty jsi oportunista.“ Postavy jsou ploché, člověk nevidí za jejich konáním žádnou hlubší motivaci (kromě všeobsahujícího výkřiku „This is Sparta!“).

Ve filmu přesto pár dobrých scén je. Jistou působivost zobrazeným bojům nelze upřít – ale je to působivost jednotlivých obrázků, nikoli celku. Jako screenshoty jsou výjevy z 300 super. Jakmile se pospojují a dají do pohybu, není to nic moc. Z nebojových na mne nejvíce zapůsobila ta, v níž Xerxés zrádci Efialtovi milostivě říká: „Leónidas tě nutil stát. Mě stačí, když poklekneš.“)

Bohužel, film vůbec negraduje, jednotlivé scény jsou promísené, jen aby v koktejlu bylo všechno – krev, hrdinství, zrada, láska, ale v konečném důsledku to nikam moc nespěje. A skon statečných tří set je odbytý oproti předchozím zdlouhavým řežím strašně rychle.

Ten příběh měl mít buď 20 minut, nebo se filmem nikdy stát neměl a měl zůstat komiksem. Takhle mi z toho vychází jednoduchá rovnice: ztracený čas + vyhozené peníze = 300. Prostě těch tři sta filmových Sparťanů na rozdíl od těch skutečných zemřelo zbytečně.

Související články:

300 statečných (Míra)